Carlos Castaneda - Aktivní tvář nekonečna

Syntaxe

Muž zírající na své rovnice pravil,

že vesmír někdy začal.

Řekl, že byla jednou jedna exploze.

Třesk všech třesků. A tak se zrodil vesmír.

Řekl dále, že vesmír se neustále rozšiřuje.

Dokonce vypočítal jeho stáří:

Číta deset miliard oběhů Země okolo Slunce.

Celý svět se potěšil a jeho výpočty nazval vědou.

Nikdo nepomyslel na to, že představou o počátku vesmíru

onen muž pouze odzrcadlil syntaxi svého mateřského jazyka.

Pomáhání bližním

Don Juan mě už kdysi konfrontoval s dilematem, že stejně nijak nemůžu pomoci svým bližním. On to chápal tak, že každá naše snaha pomáhat je vlastně pouze náhodný čin, který se stejně řídí jedině naším vlastním zájmem.

Christopher Calder - Máte duši?

"K poznání pravdy musíte mít silnou touhu uvidět ji 

a ochotu pustit všechny staré lži."

Když jsem byl dítě, byl jsem ateista a věřil jsem pouze v to, co jsem mohl vidět a čeho jsem se mohl dotknout. V 19 letech jsem začal věřit v existenci duší a reinkarnace v důsledku mého kontaktu se slavnými indickými jogíny a majestátným J. Krišnamurtim, který se jednou nechal slyšet, že se rozpomněl na všechny své minulé životy.

Ve 21 letech byla moje víra v duši dramaticky umocněna explozivními zkušenostmi, které jsem měl s Bhagavánem Šrí Radžníšem také známým pod jménem Osho. Nikdy jsem nevěřil v žádného “Boha”, ale za 35 let co jsem žil ve stínu velkých meditačních mistrů, jsem si byl velice jistý tím, že všichni máme duše přežívající naši fyzickou smrt.

Na rozdíl od hinduistů, většina buddhistů věří v nějakou mysteriózní a chabě definovanou bezduchou formu osobní karmy přežívající smrt. Nikdy jsem nevěřil v buddhistický koncept nesmrtelné osobní karmy bez duše, protože pokud odmítnete ideu duše, ztratíte jediný věrohodný nosič použitelný pro přenos karmy z jednoho života do následujícího. Pro mou mysl, pokud není duše, tak není ani možnost žádné nesmrtelné osobní karmy ani reinkarnace.

Christopher Calder - Matematika je příčinou lidského utrpení

"Život je tím, čím je" – neznámý autor 

Siddharta Gautama se údajně vyjádřil, že touha je kořenovou příčinou lidského utrpení. To je v podstatě to samé jako říct, že lidský život je příčinou lidského utrpení, protože nemůžete mít lidský život bez lidských tužeb. Je také pravda, že nemůžete mít žádný život nebo nějakou existenci bez matematických vztahů.

Siddharta Gautama byl člověkem předvědecké éry, který věřil v prastaré hinduistické mýty o bozích, duchách, karmě a reinkarnaci. Mnoho buddhistů dnes věří, že Siddharta nevěřil v hinduistický koncept “duše”, ale spíš v bezduchý “svazek tužeb” magicky se reinkarnující z jednoho života do dalšího. Nezáleží na tom, jaká slova zvolíte v zamlžování této problematiky, protože není žádný věrohodný důkaz, že nějaké osobní kolo života existuje, nebo že existuje nějaká “mókša” (konečná duchovní svoboda) kromě fyzické smrti. Sama idea dosažení naprosté svobody od utrpení a těžkostí života pomocí meditace anebo správného chování je zničena, jakmile tady není “duše” nebo “svazek tužeb” přežívající smrt. Mnoho buddhistů se vyjadřuje jak k problematice reinkarnace tak i duše, ale tyto otázky nejsou teď zde naším hlavním zájmem.

Christopher Calder - Klub mozkových hráčů - *Já jsem stroj*

Klub mozkových hráčů

"Poznej sám sebe, než zemřeš." - motto klubu mozkových hráčů 

Co znamená mozkový hráč? 
Mozkový hráč je meditující bez všech pochybných přesvědčení a nadměrných kulturních zavazadel hinduismu a buddhismu. Mozkový hráč využívá intenzivního sebepozorování k pochopení sebe sama, dokud nezemře. Mozkoví hráči praktikují po mnoho let autentické meditační techniky, aby se propojila spojení v jejich mozku a stali se tak více vědomí.

Jak mozkový hráč přemýšlí? 
Mozkový hráč nelpí na filozofických ani náboženských přesvědčeních. Pozoruje, že lidské bytosti existují na dvou úrovních. Na jedné úrovni pozorování vidí, že žijeme jako dočasná individua v pomíjející nepatrné části vesmíru. Mozkový hráči akceptují, že každý jednotlivec je smrtelný, aniž by se snažili popírat jeho zranitelnost a nestálost náboženskými mýty. Na druhé úrovni z větší perspektivy pak mozkový hráč i věcně podotýká, že jsme i vesmír jako celek. Když dáme stranou Teorii velkého třesku je vesmír v podstatě nesmrtelný - z hlediska konceptu času, který jsou lidé schopní pochopit. (Nesmrtelnost jen ve smyslu nesmrtelné vesmírné recyklace jako celku, v němž jsou prožívání různých individualit jen dočasné skládačky tohoto systému - pozn. překl.)

Christopher Calder - Meditační příručka 1. část

Meditace je vnitřní astronomie. 

Objevujete, že hvězdy, Měsíc a Slunce jsou ve vás.

Co je meditace?
Mnoho slovníků definuje západní (židovský, křesťanský, islámský) význam slova meditace, ale většinou nepopisují ten východní (hindský, buddhistický, taoistický) koncept meditace. Nejpříhodnější slovníková definice, kterou jsem našel, zní: Při meditaci dáváte svou pozornost jedné věci, nemyslíte na nic jiného, jako způsob náboženské aktivity nebo jako způsob zklidnění a uvolnění mysli. Z této definice vyplývá, že meditace znamená nad něčím přemýšlet, ať už je to náboženské nebo mystické povahy, a že během meditace trvá neustálý myšlenkový proces.

Nejryzejší východní definice slova meditace znamená vůbec nepřemýšlet, ale spíš soustředit vědomí na kosmos jako celek, „vše a každou věc“, jak to nazval George Gurdjieff, bez myšlení, posuzování a rozptylování.

Meditaci můžeme definovat jako umění vědomí uvědomit si samo sebe na velkolepé a kosmické úrovni. Meditace nemůže být dosud nazývána vědou, protože věda vyžaduje testování objektivně prokázanými metodami a výsledky. Meditace je na cestě k tomu, aby se stala skutečnou vědou a nejen intuitivním uměním zahaleným tajemstvím.

Christopher Calder - Obvyklé lži vymyšleného světa mystiků

„Není naprosto nikoho, kdo by vám řekl, že jste osvícení.“ 
– U.G. Krishnamurti

Většina velkých světových náboženství začala jako náboženské kulty táborového ohně. Počáteční jiskra náboženství mohla pocházet od výjimečné lidské bytosti s vhledem a vizí, ale mnoho z dogmat a tradic bylo vytvořeno obyčejnými žáky dlouho po smrti zakládajícího učitele. Mnoho náboženských mýtů, které fundamentalisté považují za faktickou skutečnost, byly vytvořené samotnými žáky při táborovém ohni, vykládajícími si historky o slavných dnech jejich dávno mrtvých hrdinů. 

Představte si svět bez tiskařského lisu a elektřiny. V pradávných dobách byly noci dlouhé, temné a potenciálně velice strašidelné, bez televize a rádia pro pobavení. Shromáždění kolem ohně v noci si vypravěči vysloužili uznání vymýšlením hrdinských příběhů dokonalých svatých bytostí s úmyslem pobavit a utěšit. Po staletích se náboženské mýty staly divoce grandiózními a fakta zmizely v nesmírném oceánu přidaných výmyslů.